Co byste měli vědět o fotovoltaice

Množství domácností a firem, které se rozhodnou pro vlastní fotovoltaickou elektrárnu, roste ještě rychleji, než mnozí odborníci předpokládali. Probíhá fotovoltaický boom a zdá se, že jen tak neskončí. Ostatně, kdo by nechtěl ve výsledku ušetřit třeba až desetitisíce ročně za elektrickou energii?

Proč fotovoltaiku? Pár základních plusů

1) Kromě již zmíněné obrovské úspoře peněz šetříte i životní prostředí, neboť citelnou část vaší spotřeby elektrické energie vám vaše solární elektrárna „nešpinavě“ vyrobí.

2) Stále snadněji dosažitelné dotační programy vám pomohou pokrýt podstatnou část nákladů se zřízením fotovoltaického systému spojených.

3) Díky neustále se vyvíjejícím technologiím se snižuje doba návratnosti vaší investice, takže vaše solární elektrárna si na sebe vydělá. Vy se potom budete jen těšit z toho, kolik peněz vám najednou i po uhrazení elektřiny zbývá.

4) Přibývají firmy, které se na montáž fotovoltaických elektráren soustředí, tudíž nemusíte složitě shánět odborníky, kteří by vám tu vaši nainstalovali.

5) Vlastní solární elektrárna je nedocenitelným parťákem při energetické či finanční krizi. 

6) Solární panely mají obvykle od výrobce záruku zachování určitého výkonu po dobu 25 let, ž čehož vyplývá i dlouhá životnost, která se může vyšplhat třeba až nad 40 let. Solární panel bude po takové době sice vytvářet energie méně, ale přesto bude stále pracovat.

Z jakých přístrojů se solární elektrárna skládá a jak to vlastně funguje

 Solární panely

Za jediný rok u nás dopadne na metr čtvereční zhruba 1 000 kWh sluneční energie. Velmi slušné, že? Solární panely tuto energii zachytí, převedou na elektrickou energii­ ­­­– v současnosti obvykle s účinností okolo 20 % ­­– a ta je z nich pomocí speciálních konektorů ­­a kabelů vedena dále.

K přeměně sluneční energie v panelech dochází díky tzv. fotoelektrickému jevu, který panel dovede využít díky polovodičovým článkům, z nichž je složen.

Měnič

Z panelů je energie vedena skrze svodič přepětí (přepěťová ochrana) do měniče. Solární panely totiž vytvářejí stejnosměrný proud a k fungování v rámci elektrické sítě potřebujeme proud střídavý. Měniče převedou stejnosměrný proud na střídavý a vy jej tak můžete použít pro provoz svých domácích spotřebičů.

Jističe a… konec

Z měniče už elektrická energie putuje přes jističe přímo k vašemu elektroměrovému rozvaděči a v něm usazeném elektroměru.

Akumulátor a regulátor nabíjení

Do svého fotovoltaického systému můžete zařadit akumulátor či více akumulátorů, které uchovají energii na pozdější využití, jako je například napájení svítidel, ledničky a tak dále. Mezi solárním panelem a akumulátorem však musí stát „bdělý strážce“ v podobě regulátoru nabíjení.

Ten má především za úkol dostat z panelů, co se dá a chránit akumulátor před nadměrným nabitím či naopak hlubokým vybitím. Můžete však využít hybridní měnič, který regulátor nabíjení zastupuje a postará se o akumulátor sám.

Ptáte se: „Co se stane s přebytečnou energií, kterou moje solární elektrárna vyprodukuje?“ Žádných ztrát se bát nemusíte, elektrárnu budete beztak používat po dohodě s vaším distributorem energií, kterému bude váš fotovoltaický systém přebytek posílat zpět do sítě. Za tuto čistě vyrobenou elektřinu vám poté distributor poskytne finanční prémii.

Na závěr pošleme pár mýtů o fotovoltaice na misinformační hřbitov

Po internetu koluje spousta nepravdivých informací, které některé z nás od pořízení fotovoltaické elektrárny odrazují. Dovolíme si vyvrátit alespoň několik těch nejrozšířenějších.  

Mýtus č. 1: Solární panely vyžadují častou odbornou péči a mají vysokou poruchovost

Stejně jako je tomu i u jiných elektrických zařízení, tak i pro solární panely platí, že pravidelná kontrola a případný servisní zásah jsou pro dobro věci. Stejně tak platí, že „porušeodolné“ zařízení neexistuje. Poruchovost solárních panelů se však pohybuje v jednotkách procent.

Solární panely bývají opatřeny samočistící vrstvou, která usnadní snadné opláchnutí běžných nečistot, jako jsou třeba pyly, prach či saze. A o takové opláchnutí se klidně postará déšť.

Mýtus č. 2: Solární panely není možné recyklovat a zatěžují tak životní prostředí víc, než o kolik mu uleví

Jak jsme si řekli výše, pohybuje se životnost solárních panelů v desítkách let, což však neznamená, že je špatné již nyní myslet na jejich recyklaci. Avšak tvrzení, že je není možné recyklovat, je mylné. Solární panely tvoří z více než 90% sklo a hliník, což jsou materiály, které běžně recyklujeme. To platí například i pro další kovové součásti.

Mýtus č. 3: Solární elektrárna vám bude vyrábět elektřinu pouze v létě za slunečných dnů

Tuto obavu pusťte z hlavy, je to nesmysl. Solární panely vám vyrábí elektřinu, i když je obloha zatažená a venku zima, že by člověk ani nejhoršího nepřítele z domu nevyhnal. Budou jí samozřejmě produkovat méně, než by tomu bylo za slunečného dne, ale přesto svou práci nezastaví jen proto, že je venku ošklivě.

Mýtus č. 4: Hasiči nechají dům s fotovoltaikou shořet

Ne, hasiči opravdu netrpí nevysvětlitelným odporem k budovám s nainstalovanou fotovoltaickou elektrárnou. Při hašení se řídí postupem daným metodickými listy, které Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR vydalo už v roce 2012.

Jak vidíte, fotovoltaika je užitečná, dosažitelná a jedná se o investici, která se ve všech směrech vyplatí. Dokazují to i množící se střechy se solárními panely.