Baterie
V našem sortimentu elektroinstalačního materiálu naleznete baterie, akumulátory a nabíječky včetně jejich příslušenství především od dodavatelů GP a Philips.
Elektrická baterie
Elektrická baterie je zdroj elektrické energie, realizovaný jako sada sériově spojených elektrických článků. Články se takto spojují pro dosažení vyššího elektrického napětí, než jaké by bylo napětí jediného článku, např. 1,5 V. Celkové napětí baterie je dáno součtem dílčích napětí jednotlivých článků v baterii.
Článkové baterie
Baterie se vyrábí z různých materiálu dle určení. Existují zinko-uhlíkové, zinko-chloridové, alkalicko-manganové, lithiové a dobíjecí nikl-metal-hydridové.
Tužková baterie AA
Tužkový článek, nebo také tužková baterie je velikostní označení galvanického článku. Standardně se pojmem tužková baterie rozumí klasická baterie velikosti AA (velikost M). Patří k nejpoužívanějším bateriím a pomocí nich se nabíjí velké množství elektronických zařízení, jako jsou elektronické hračky, hodiny, ovladače, detektory, svítilny a další.
Existují také odvozené názvy jako mikrotužková baterie (Velikost AAA, size S), malý monočlánek („špalek“, velikost C, size L) a velký monočlánek („buřt“, velikost D, size XL). Existují i další články nesprávně označované jako tužkové („krátká tužková“, „poloviční tužková“, …). Tužková baterie má vždy elektromotorické napětí kolem 1,5 voltu (v případě nabíjecích baterií 1,2 V).
Mikrotužková baterie (AAA)
Mikrotužkové baterie označované kódem AAA jsou o něco tenčí než klasickétužkovky, které se označujé jako AA. Mají napětí 1,5V.
Mikrotužkové baterie patří k velmi využívaným typům na trhu.
Měří 44,5 mm na délku a 10,5 mm v průměru. U klasických baterií je napětí 1,5 V, u dobíjecích pak 1,2 V. Využijete je v dálkových ovladačích, hodinách, svítilnách a čelovkách i další drobné elektronice.
Baterie C
Malé monočlánky označované jako baterie C, nebo také jako malý buřt nejsou v současnosti příliš využívané. Měří 50 mm na délku a 26,2 mm v průměru. U dobíjecích baterií je napětí 1,2 V, u klasických 1,5 V. Využívají se u rozměrnější elektroniky.
Baterie D
Velké monočlánky označované jako baterie D, nebo také velký buřt, se v současnosti příliš nepoužívají. Jejich rozměry jsou 61,5 mm na délku a 34,2 mm v průměru.
Napětí Baterie D je 1,5 V u klasických baterií 1,2 V u nabíjecích. Využívají se v rozměrných svítilnách či audio přístrojích.
Plochá baterie
Plochá baterie je typ galvanické baterie, která se v současnosti využívá spíše sporadicky. Baterie je o velikosti 62 x 22 x 67 mm a slouží pro elektroniku, jako jsou kupříkladu audio přístroje nebo svítilny.
V baterii jsou 3 monočlánky zapojené do série, čímž se docílí jmenovitého napětí 4,5 V.
9 V baterie
Jedná se o galvanickou baterii větších rozměrů, která se využívá u elektronických přístrojů požadujících vyšší napětí. Je dána rozměry 25,5 x 16,5 x 47,5 mm. Využívá se u elektroniky, jež má vyšší energetické požadavky, jako jsou požární hlásiče nebo RC modely.
V 9 V baterii je umístěno 6 článků, které vydávají napětí 9 V, u dobíjecích baterií je to 8,4 V.
Knoflíková baterie
Knoflíkové baterie malých rozměrů jsou určeny pro drobnější elektroniku, jako jsou hodinky, kuchyňské váhy nebo třeba naslouchadla. Alkalické knoflíkové baterie jsou značeny zkratkou LRxx, nejběžnější typ LR44 měří 5,4 mm na výšku a 11,6 mm v průměru.
Lithiové knoflíkové baterie nají zkratku CRxx. Nejpoužívanějším typem je baterie CR2032, ta m rozměry 3,2 mm na výšku a 20 mm v průměru.
Konstrukční omezení sériově zapojených článků
Pokud sériově zapojené články nemají stejnou kapacitu, může při hlubokém vybíjení být článek s nejnižší kapacitou vybit pod přípustnou mez, v extrémním případě dojde až k reverzaci napětí na článku a jeho zničení.
Série akumulátorů
Obecně řečeno bateriové zapojení akumulátorů do trvalých sérií snižuje jejich životnost a kvalitu. Při pohledu zvnějšku není žádná nevýhoda zřejmá a při použití v režimu zdroje je situace stejná jako u primárních článků, nenabíjecích. Obecně lze říci, že sériové zapojení působí jako průměrování: Proud je dán podle Ohmova zákona jako podíl součtu napětí a součtu vnitřních odporů.
V režimu zátěže, nabíjení, série nutí každému článku stejný společný proud: To je v pořádku u identických článků, ovšem reálně je každý trochu jiný. Navíc se zvyšujícím se počtem proběhlých nabíjecích cyklů mají tyto rozdíly tendenci se rozcházet. Život akumulátorové série končí v extrémním případě naprostým zničením kteréhokoli článku. Kvůli jedinému defektnímu článku se pak musí zlikvidovat celá baterie: Jde tedy o obdobu pravidla řetězu:
Z pohledu úspornosti a maximalizace užitku by bylo lepší mít možnost tuto sérii rozbít a zbylé funkční články dále použít. A i pro nabíjení sérii rozpojovat a každý článek nabíjet zvlášť: Každý je totiž trochu jiný, především s jiným vlastním odporem, proto i při stejném proudu potřebuje jiné nabíjecí napětí. A toho lze dosáhnout jedině regulovanými zdroji proudu zvlášť pro každý článek.
V praxi se přijímá kompromis, kdy několik málo akumulátorových článků v sérii ještě lze považovat za přijatelnou míru neefektivity. Do trvalé série se zapojuje vždy jen několik článků a další spojení už jsou rozebíratelná.